— UNESCO —

České hornické památky na seznamu UNESCO

Hornická krajina Jáchymov

Zahrnuje historický střed města a jeho okolí s nejvýznamnějšími památkami dokládajícími těžbu v bývalém jáchymovském důlním revíru od 16. do 20. století. Jáchymov se v 16. století nakrátko stal největším centrem těžby stříbrných rud v Krušných horách, Evropě i ve světě.
 Od 40. let 19. století se v Jáchymově, poprvé na světě, začaly systematicky dobývat uranové rudy. V roce 1898 izolovali Marie Curie-Sklodowská a její manžel Pierre Curie z jáchymovských uranových rud dva nové radioaktivní prvky, radium a polonium. V roce 1906 zde byly založeny radonové lázně k léčbě chorob pohybového ústrojí, byly to první takové lázně na světě. Po druhé světové válce se jáchymovské doly staly prvními, které Sovětský svaz začal využívat k těžbě uranové rudy nutné k sestrojení atomové bomby. K tomu došlo roku 1949. Památky spojené s těžbou uranu jsou zároveň úzce spjaté se zřizováním táborů nucených prací v 50. letech 20. století.

Rudá věž smrti

Původně sloužila jako ústřední drtírna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen v Jáchymově, ale i na dalších místech v Československu. Připomíná dobu masivní uranové těžby v 50. letech minulého století. Tato národní kulturní památka slouží jako symbol utrpení politických vězňů, kteří tehdy byli za nelidských podmínek uvězněni
v jáchymovských táborech nucených prací.

Hornická krajina Krupka

Nejstarší cínový revír v Krušných horách, ovlivnil významně vývoj poznání cínových ložisek a způsobu jejich těžby. Zvláštní pozornost si zaslouží krupecký důlní revír Steinknochen s mimořádnou koncentrací pozdně středověkých a raně novověkých důlních děl.

Hornická krajina Mědník

Autentická hornická krajina, která dokumentuje různé způsoby dobývání železných, měděných a v menší míře i stříbrných rud. Díky odkrytému terénu a dobré přístupnosti je Mědník unikátním studijním prostorem, kde lze sledovat jednotlivé historické etapy odkrývání ložiska od drobných povrchových dobývek po šachty a štoly s podzemními dobývkami. Na svazích Mědníku se nachází více než 80 šachet a štol. Kolem roku 1520 bylo na úpatí vrchu založeno horní město Měděnec jako středisko místního hornictví

Odkazy

Přístupné štoly

Důl Mauritius - štola Kryštof 

Patří do cínového revíru Hřebečná, jde o největší
a nejhlubší cínový důl v české části Krušných hor, který byl v roce 2014 prohlášen za národní kulturní památku. Jeho součástí je štola Kryštof. Hlubší partie dolu, pod úrovní štoly Kryštof, jsou v současnosti přístupné pouze za použití speleologických technik, a to až do hloubky okolo 100 metrů pod zemí. Což je přibližně 15-30 m
nad úroveň hlavní dědičné štoly Blasius. Níže je důl zatopen. Nezatopené podzemí dolu je tvořeno systémem vodorovných chodeb, svislých jam a dobývek (komor). Nezatopená část největší komory je dlouhá
60 m, vysoká 40 m a široká 15 m, původně však pravděpodobně zasahovala až do nejhlubších partií dolu. Dochované fragmenty starších partií dolu mají často velmi pravidelný oválný profil typický pro sázení ohněm. V dobývkách se nachází velký počet tzv. suchých zdí, jsou zde i prostory s vytesanými výklenky pro uchycení trámoví a nosných konstrukcí vodotěžných strojů.

Štola Johannes

Jedním z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice je skarnový revír Zlatý Kopec (dřívější název Kaff), nacházející se ve strmém svahu nad pravým břehem Zlatého potoka, v bezprostřední blízkosti státní hranice s Německem. Největším dolem revíru byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Ještě
ve 20. letech a znovu v 50. - 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde.
V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný.
I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí dolu Johannes. Projděte 500 let důlní historie za dvě hodiny.

Štola č.1 Jáchymov

S cílem ověřit výskyt uranového zrudnění byl od 1. 7. do 1. 9. 1952 vyražen hlavní překop Štoly č. 1 v délce 220 m, což byl ve své době úctyhodný výkon. Překop zastihl staré důlní práce z 16. století na žíle Jan Evangelista, které byly sledovány krátkou slednou chodbou. Průzkumné práce skončily v polovině 50. let. Celé pracoviště bylo spojeno oploceným koridorem s dolem Svornost. Proti případnému útěku vězňů byly při vyústění štoly na povrch osazeny masivní mříže, které jsou ve štole, sloužící dnes jako prohlídkový důl, stále zachované. Ve štole jsou k vidění také ukázky různých druhů výdřev (dřevěná, ocelová, svorníková), důlních vozíků a ručních důlních nástrojů (sbíječky, vrtná kladiva) používaných v uranových dolech po druhé světové válce.