Demografický popis

Sdružení Krušné hory – západ tvoří město Ostrov spolu s dalšími 20 obcemi v okrese Karlovy Vary.

ČLENOVÉ SKHZ k 1. 1. 2018              

OBEC

ROZLOHA

POČET OBYV.

MUŽI

ŽENY

PRŮMĚR. VĚK

HUSTOTA OSÍDLENÍ (obyv/km2)


K.Ú.

NAD. VÝŠKA

Abertamy 869,7 1116 520 496 41,2 137 2 840
Boží Dar 3791,3 244 122 122 40,2 6 2 1020
Dalovice 627,6 1986 984 1002 42,1 303 3 400
Děpoltovice 1287,4 377 203 174 44,7 26 2 492
Hájek 875 618 326 292 39,9 67 2 473
Horní Blatná 562,7 420 223 197 42,0 87 1 888
Hroznětín 2378,9 2026 1011 1015 40,9 39 4 449
Jáchymov 5077,3 2549 1240 1309 42,0 55 2 672
Jenišov 1342 996 489 507 37,7   1 421
Krásný Les 2271,6 331 169 162 40,2 14 5 542
Merklín 2340,8 966 480 486 41,5 45 4 511
Nové Hamry 2510,8 342 189 153 46,3 13 2 693
Ostrov 5040,7 16865 8271 8594 43 341 11 398
Otovice 441,8 900 443 457 39,7 161 1 417
Pernink 1571,3 630 322 308 46,2 42 1 840
Potůčky 3199,7 439 234 205 36,6 15 1 695
Sadov 1934,2 1272 647 625 41,0 64 5 410
Smolné Pece 645 194 105 89 39,2 20 1 518
Šemnice 1322,4 673 352 321 39,4 45 3 423
Velichov 235,2 553 290 263 42,4 235 1 348
 
Nachází se v severozápadní části Karlovarského kraje. Reliéf mikroregionu postupně přechází z jižního rovinatějšího terénu  do podhůří Krušných hor až k nejvyššímu vrcholu Krušných hor Klínovci 1244 m n.m. Sdružení Krušné hory – západ leží v severozápadní  části Krušných hor, jeho výhodnou polohu navíc umocňuje dobrá dostupnost z karlovarské aglomerace i dalších oblastí koncentrace obyvatelstva, především z blízkého Saska, ze Sokolovska, Chomutovska. Mikroregion má částečně totožné území se Sdružením Bystřice, Sdružení centrální Krušnohoří, na západní straně s Mikroregionem Sokolov – východ, kde jsou členy zároveň i obce – členové Sdružení KH – Z.
 
Na vzhledu současné krajiny mikroregionu Krušné hory – západ měla výrazný podíl zejména důlní činnost. Důlní činnost měla díky nalezištím  stříbra, cínu a později uranu v Jáchymově nepříznivý vliv pro svůj rozvoj, a tak se po staletí podílela na přetváření a modelaci zdejší krajiny. 
 
Mikroregion je především horská oblast, která se nevyznačuje silnou zemědělskou činností, neboť to ani nebyl v minulosti hlavní krajinotvorný prvek, kterým je dostatek lesních porostů, jejichž rozmístění je dnes víceméně podmíněno potenciálním zemědělským využitím půdy.  I přesto, že zaujímá lesní půda o polovinu větší podíl než zemědělská půda vyšší podíl na Karlovarsku.
 
Sídelní struktura Sdružení Krušné hory - západ je charakteristická vyšším podílem obcí do 1000 obyvatel, které tvoří téměř 60 % z celkového počtu obcí. Více jak 10 000 obyvatel má pouze město Ostrov , které pro obyvatele okolních obcí zajišťuje základní standard občanské vybavenosti a stalo se spádovým centrem celého regionu. Jde o přirozený spád, který je výsledkem historického vývoje osídlení a komunikačních vazeb. Na druhou stranu je na celém území mikroregionu cítit významná a silná spádovost a obslužnost největšího města okresu – Karlovy Vary, které je hlavním centrem dojížďky místních obyvatel a váže na sebe značně silnou míru vyjížďky (za prací, kulturou, vyšší občanskou vybaveností, do škol, atd.). Významným centrem dojíždění obyvatel regionu za prací je i město Sokolov – Sokolovská uhelná, a.s., Chemické závody Sokolov a další významné podniky.
 
Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Srovnání parametrů vzdělanosti obyvatelstva Mikroregionu s průměrnými hodnotami příslušných ukazatelů za okres Karlovy Vary  sice naznačuje jisté zaostávání mikroregionu, na druhou stranu Karlovarský kraj se řadí mezi kraj s nejnižšími vzdělanosti a tomu odpovídá, že jsou zde i nejnižší výdělky v ČR. Podle údajů sčítání lidu v roce 1991 a 2001 dochází k nárůstu v podílu středoškoláků s maturitou, vysokoškoláků i studentů vyššího odborného a nástavbového studia. Nejpříznivější vzdělanostní struktura je u města Ostrov (35,1 % podíl středoškoláku s maturitou a výše), což je dáno i vysokým počtem obyvatel a obce (34 %), naopak méně příznivá je u ostatních obcí, ale přesto údaje Jáchymova, kde je nejvyšší počet obyvatel bez vzdělání, je alarmující.  
 
Základní demografické trendy potvrzují celostátní nepříznivý vývoj. Prudká změna podmínek po roce 1989, související s novou společenskou situací a změnou životního stylu mladých obyvatel, má za následek trvale se snižující počet obyvatel přirozenou měrou. Tento nepříznivý populační vývoj, jenž se nepodařilo pozastavit ani vstupem silných ročníků narozených v sedmdesátých letech do věku vysoké plodnosti, je v posledních pěti letech vyrovnáván kladnými hodnotami migračního salda, což může ovšem v budoucnu vést k problémům s územní identitou či integrací přistěhovalého obyvatelstva. Mezi hlavní důvody přistěhování lze považovat příznivou geografickou polohu regionu v zázemí (suburbanizovaná zóna) Karlovarského kraje spojené s lázeňstvím, jako potencionálním faktorem zaměstnanosti. 
 
Z popisu stavu se očekává, že i nadále bude docházet k úbytku obyvatel přirozenou měrou, nárůstu průměrné délky života a celkovému demografického stárnutí populace. Prognóza pro předproduktivní věk má mírně klesající tendenci, resp. je téměř stagnující, zatímco lidí v produktivním věku bude ubývat (v důsledku přechodu silnějších poválečných ročníků do důchodového věku) za současného nárůstu osob v poproduktivním věku.