Město Abertamy Město Boží Dar Obec Děpoltovice Obec Dalovice Obec Hájek Město Horní Blatná Město Hroznětín Město Jáchymov Obec Jenišov Město Loket Obec Merklín Město Nová Role Obec Nové Hamry Město Ostrov Obec Otovice Obec Pernink Obec Potůčky Obec Šemnice Obec Smolné Pece Obec Velichov

Historie:

Ostrov leží na úpatí zalesněného západního hřebene Krušných hor mezi dvěma západočeskými lázeňskými městy - Karlovými Vary a Jáchymovem. V průběhu posledních čtyřiceti let se Ostrov, původně poklidné městečko s převážně německým osídlením, změnil ve dvacetitisícové město s rozvinutým průmyslem, především strojírenského typu.

Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Nejstarší stavební památka, hřbitovní kostel sv. Jakuba (1224 - 1226), nese stylové prvky románské a raně gotické architektury. Dokládá první osídlení, osadu, nad jejímž kostelem měl patronát klášter v Oseku. Založení osady, pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století, je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců. Svědčí o tom i původní název Zlaukowerde, který se během staletí změnil v německé označení Schlackenwerth, tedy Slavkův Ostrov, pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem nazval poprvé Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Tehdy už zřejmě šlo o dnešní dispozici - podélné náměstí s ulicemi, které sledují oválný půdorys města.

Město, obehnané hradbami s třemi věžovými branami, se stalo bezpečným útočištěm pro kupce, kteří tudy po staré obchodní stezce projížděli se svým vzácným zbožím. V té době stál už pravděpodobně i druhý, farní kostel, zasvěcený dnes sv. Michaelu, jehož podvěží prozrazuje poslední čtvrtinu 13. století. Řada ničivých požárů změnila několikrát tvář města. Jenom klenuté sklepy dokládají podnes jeho středověký původ. Také kostel sv. Michaela dostal svou vznosnou síťovou, hvězdicovou a diamantovou klenbou po jednom z požárů, až kolem roku 1600. Dnešní vzhled starého města určila především stavební činnost po posledním velkém požáru v roce 1866. Ostrov, Přemyslem Otakarem II. začleněný mezi královská komorní města, se v 15. století stal městem poddanským, majetkem hrabat Šliků. Jejich podnikání, výnosná těžba stříbra, změnila rychle malou blízkou osadu Jáchymov v jedno z nejbohatších měst země. V Ostrově dokládá období Šliků jen několik náhrobníků, fragmenty nástěnných maleb v hřbitovním kostele na některé stavební prvky staré radnice. Také podzemí požárem zničeného Šlikovského zámku.

Roku 1625 získal Ostrov a otrovské panství vojevůdce císařských vojsk Julius Heinrich, vévoda Sasko - Lauenburský, původem ze severního Německa. Ostrov se měl stát jeho rodovou rezidencí. Přestavba a výstavba Šlikovského zámku, rozlehlý zámecký park, pohřební kaple rodu a v její blízkosti založený piaristický klášter s latinskou školou jsou svědectvím jeho velkorysé stavební koncepce. Výstavba pokračovala i za vévodova syna, Julia Františka, který dokončil velkolepou kompozici zámeckého parku, nazývaného "osmým divem světa", stavbou letohrádku v jeho centru. Tato raně barokní, centrální stavba, vybudovaná v letech 1674 - 1683 pod vedením stavitele Abrahama Leuthnera a bohatě vyzdobená italskými malíři štukatéry, je dnes sídlem výtvarného umění. Sňatkem s poslední princeznouSasko - Lauenburskou, Franciskou Sibyllou Augustou (1675 - 1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský. Věno i mimořádné schopnosti bohaté české nevěsty pomohly vybudovat novou markraběcí rezidenci ve válkami zničeném Badensku - v Rastattu. Tyto historické souvislosti vedly až k partnerské smlouvě, uzavřené mezi Ostrovem a Rastattem v roce 1991. Ostrovskému dvoru dodávali lesku četní umělci. Z nejvýznamnějších Jan Kašpar Fischer (1656 - 1746), dvorní kapelník a skladatel a stavitel Michael Ludvík Rohrer (1683 - 1732). Toto období uzavírá v Ostrově stavba Paláce princů a kamenický skvost - Bílá brána.

V 19. století patřil Ostrov jedné z větví císařského rodu Habsburků, velkovévodům z Toskany, až do roku 1918. Toto století formovalo především vnější vzhled měšťanských domů a radnice. Znamenalo talé počátky průmyslového rozvoje města (huť, později továrna na lepenku; 1873 založená porcelánka s výrobou luxusního porcelánu zn. PULS) a s nimi zavedení elektrické energie, stavba silnice a železnice. Industrializace pokračovala i v průběhu dvou desetiletí Československé republiky, k níž Ostrov - s necelými sedmi procenty českého obyvatelstva - patřil až do října 1938. České obyvatelstvo muselo město opustit a v roce 1939 se Ostrovský zámek změnil v kocentrační tábor. Na rozdíl od staletého vývoje starého města trval růst nové části Ostrova necelých padesát let.

Rok 1945 znamenal pro město i kraj převratné změny. Nastal příliv nových, českých obyvatel. Intensivní těžba uranové rudy v Jáchymově vyvolala rozsáhlou bytovou výstavbu a s ní zřizování jeslí, školek a škol i ostatního občanského vybavení. V rychlém sledu byl postaven kulturní dům, nemocnice, obchodní dům, koupaliště, sauna. Ve volné krajině, v bezprostřední blízkosti starého Ostrova vyrostlo tak rozměrné sídliště, jehož koncepce i zdobný styl dokládají tendence padesátých let u nás. Namísto různých odvětví uranového průmyslu, která tu do šedesátých let převažovala, charakterizuje v současné době průmyslovou skladbu Ostrova výroba trolejbusů, mobilních buněk, obytných kontejnerů, nábytku a textilní konfekce, výroba a opravy elektronických přístrojů, také tradiční, již od roku 1889 přetrvávající odvětví papírenského průmyslu, výroba lepenky.

Ostrov byl dlouho nazýván městem mladých. dodnes o tom svědčí velký počet škol a zařízení pro zájmovou, hlavně sportovní činnost dětí a mládeže (Městský dům dětí a mládeže, sportovní oddíly). V Domě kultury každoročně probíhá přehlídka filmů pro děti, festivaly folkové a rockové hudby, kulturní soutěže. Vedle knihovny s bohatou nabídkou má Ostrov pobočku karlovarské Galerie umění (česká kresba a grafika), jejímž sídlem je raně barokní Letohrádek v zámeckém parku. Nové kulturní centrum vzniklo také v nově upravené historické radnici na Starém náměstí. Postupná rekonstrukce stavebních památek a obnova přilehlého zámeckého parku vytvářejí z historické části města příjemné stylové prostředí. Na ostrovském sídlišti pak rostou nové, moderní stavby - pension pro důchodce, banka, velká nákupní centra - odpovídající současným potřebám obyvatel.

Ostrov má výborné předpoklady pro letní i zimní turistiku. Snadno a rychle jsou odtud dosažitelné horské trasy v Krušných horách; lázně Jáchymov, Klínovec, Boží Dar, Pernink či Horní Blatná nabízejí lyžařské sjezdovky s vleky, horské hotely a hraniční přechody do Německa (Boží Dar, Potůčky), hluboké lesy, náhorní planiny a rašeliniště se značkovanými turistickými cestami a naučnými stezkami. V opačném směru leží romantické údolí Ohře s možností vodních sportů, s muzeem porcelánu v Klášterci, s lázeňským prostředím Karlových Varů.

Základní informace:

Oficiální název: Město Ostrov
Počet obyvatel: 18166
Adresa úřadu: Klínovecká 1204, 363 01 OSTROV
Telefon: 353 801 111
Fax: 353 801 299
E-mail: podatelna@ostrov.cz
URL: http://www.ostrov.cz

Turistické informace:

IC Ostrov (PSČ 363 01)
Mírové nám. 733 (Dům kultury)
Tel./fax:353 843 605
URL: www.dk-ostrov.cz
e-mail: ic@dk-ostrov.cz

Galerie umění - Letohrádek
Zámecký park, 363 01 Ostrov, tel. 353 842 883

Město Ostrov je prezentováno jako optimální východisko pro zimní i letní turistiku. Aby se tato zajímavá myšlenka stala skutečností, snaží se informační centrum návštěvníkům regionu nabízet potřebné služby. Informace o dopravních spojení, možnostech ubytování a možnostech sportovního i kulturního vyžití v Ostrově i jeho širokém okolí. Úspěšnost veškeré činnosti je ale založena rovněž na úzké spolupráci s dalšími informačními centry ve sdružení Krušné Hory Západ.

Společenské akce v obci

+ Jarní trhy s předváděním řemesel ZUŠ Ostrov DKO
°° III. IC Ostrov - DKO
+Oblastní přehlídka mladých a netradičních divadel tel: 353 800 523 DKO
°°IV. fax: 353 843 605
+Běh Terryho Foxe ic@dk-ostrov.cz
°°VI.
+ "Mon cheri cup" DKO Tenisové kurty v
°° VI. parku
+ Michaelská pouť DKO Staré náměstí
°° IX.
+Dětský filmový festival Oty Hofmana DKO DKO
°° X.
Mezinárodní filmový festival
+ Ostrovská veverka Tábornický klub Tuláci DKO
°° X.
+ Běh 17.listopadu MDDM Ostrov ulice města
°°XI.
+ Vánoční trhy DKO
°°XII.
+ Adventní koncerty DKO Stará radnice
°° XII.

Služby:

Hotely
Subterra, Horní Žďár č.1, tel.353 612 955, 353 614 440
PAM Bellevue++, Nové Město 42/8, tel. 353 811 064, 353 811 082
Krušnohor+++, Krušnohorská 1196, tel. 353 844 067, 353 892 890
Hotel Myslivna, Jáchymovská 225, 363 01 Ostrov, tel. 353 842 816

Penziony
Europenzion, Jáchymovská 207 Ostrov, 353 842 663, info@europenzion.cz, www.europenzion.cz
Penzion Větrný vrch (Jasta service), Karlovarská 126 Ostrov, 353 612 306, pension@cestuji.cz, www.pension.cestuji.cz
Penzion 377, Nádražní 377 Ostrov, 353 842 797
Penzion - apartmá Fůrovi, Hájek 62 Ostrov. tel. 353 842 724, furovi@cestuji.cz, www.cestuji.cz/furovi
Penzion 96 , Dlouhá 96 Ostrov, tel. 353 821 184
Penzion Na mlýně, Kfely 2, Hroznětínská Ostrov, tel. 353 821 757
Penzion MUT, Horní Žďár 31 Ostrov, 353 812 182
Penzion "U kostela", Žižkova 118 Ostrov , tel. 353 614 794
Penzion Jana, Jáchymovská 193, Ostrov, tel. 353 842 275
Penzion Astor , Hájek 64, tel.353 843 729

Zajímavosti:

Ostrov byl dlouho nazýván městem mladých. dodnes o tom svědčí velký počet škol a zařízení pro zájmovou, hlavně sportovní činnost dětí a mládeže (Městský dům dětí a mládeže, sportovní oddíly). V Domě kultury každoročně probíhá přehlídka filmů pro děti, festivaly folkové a rockové hudby, kulturní soutěže. Vedle knihovny s bohatou nabídkou má Ostrov pobočku karlovarské Galerie umění (česká kresba a grafika), jejímž sídlem je raně barokní Letohrádek v zámeckém parku. Nové kulturní centrum vzniklo také v nově upravené historické radnici na Starém náměstí. Postupná rekonstrukce stavebních památek a obnova přilehlého zámeckého parku vytvářejí z historické části města příjemné stylové prostředí. Na ostrovském sídlišti pak rostou nové, moderní stavby - pension pro důchodce, banka, velká nákupní centra - odpovídající současným potřebám obyvatel.

Ostrov má výborné předpoklady pro letní i zimní turistiku. Snadno a rychle jsou odtud dosažitelné horské trasy v Krušných horách; lázně Jáchymov, Klínovec, Boží Dar, Pernink či Horní Blatná nabízejí lyžařské sjezdovky s vleky, horské hotely a hraniční přechody do Německa (Boží Dar, Potůčky), hluboké lesy, náhorní planiny a rašeliniště se značkovanými turistickými cestami a naučnými stezkami. V opačném směru leží romantické údolí Ohře s možností vodních sportů, s muzeem porcelánu v Klášterci, s lázeňským prostředím Karlových Varů.

Areál zámku

Poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem bylo starší sídlo zatím neznámého původu, které nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století na renesanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků, pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.

Mariánský morový sloup

Pískovcový sloup umístěný na hranolovém soklu a ukončený korintskou hlavicí nese plastiku Madony s císařskou korunou, podávající malému Ježíškovi hrozen. Nápis na podstavci, datovaný rokem 1685, upomíná na právě řádící mor a prosí, aby panovník, městští páni i všechen lid byli teď i v budoucnu před touto nemocí ochráněni.

Farní kostel sv. Michaela Archanděla

Farní kostel sv. Mikuláše, později zasvěcený svatému Archandělu Michaelovi, pochází z poslední čtvrtiny 13. století. Z této doby zachovány tympanon vstupního portálu se slepými kružbami a křížová klenba podvěží - dnes sakristie. Po požáru v letech 1567-1572 přestavován. K obdélné lodi je volně připojena věž, ve spodní části čtyřboká, s osmibokou nástavbou. Síňové trojlodí s vestavěnými emporami je sklenuto síťovou žebrovou klenbou, presbytář klenbou hvězdicovou, v křestní kapli u věže je klenba sklípková - diamantová. Další přestavby v letech 1607-1609 a 1636. V interiéru zachovány renesanční náhrobky, z nichž nejcennější je šlikovský epitaf z roku 1521. Vybavení je barokní, pocházející z let 1751-1756. Příklad sakrální architektury saského typu z širší oblasti Krušnohoří. V letech 1989-1991 proběhla celková rekonstrukce.

Zámecký park

Po roce 1625 založil zámeckou zahradu tehdejší majitel ostrovského panství, Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, nanýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu v podobě vodotrysků a vodních ploch s bohatou sochařskou výzdobou. V letech 1665-1689, za panství Julia Františka, vévody Sasko-Lauenburského, pokračovaly práce na úpravách zámecké zahrady již v souladu s barokní koncepcí reprezentativní zámecké zahrady. Třetí etapou v letech 1690-1715, kdy byl majitelem ostrovského panství Ludvík Vilém, markrabě Bádenský, manžel Franzisky Sibylly Augusty, rozené vévodkyně Sasko-Lauenburské, barokní výstavba zámecké zahrady vyvrcholila. Jednalo se o jednu z prvních realizací francouzských principů zahradní tvorby Le Nötrovy školy v Čechách. Čtvrtá etapa, od konce 18. století, je fází pozvolné přeměny formální zahrady v přírodně krajinářský park. Většina staveb v parku byla odstraněna, vodní partie byly zcela opuštěny a umělecká výzdoba byla odprodávána a ničena. V přibližné podobě z druhé poloviny 19. století se park zachoval dodnes.

Rozsáhlé úpravy, které v Zámeckém parku probíhají v posledních letech a jejichž cílem by mělo být alespoň částečné připomenutí jeho bývalé proslulosti, lze tedy s trochou nadsázky nazvat pátou etapou úprav. V první fázi bylo nutno odstranit dožilé stromy v krajinářské části parku. Práce na vlastních úpravách byly zahájeny v roce 1996 výstavbou vodních nádrží v prostoru před schodištěm u jižního průčelí Paláce princů, kde má vzniknout vodní parter. Severní strana tohoto prostoru, kde bývaly terasy, byla vysvahována. V upraveném prostoru nad svahem byla osazena dřevěná treláž. Nalevo od Bílé brány, která je hlavním vstupem do Zámeckého parku, v prostoru bývalého nádvoří Paláce princů, byly provedeny formální úpravy. Byla opravena kaple svatého Jana Nepomuckého, stojící napravo od hlavního vstupu. Pokračuje i obnova Letohrádku, ve kterém je v současné době umístěna Galerie umění.

Letohrádek

Na místě staršího dřevěného letohrádku Julia Jindřicha, vévody Sasko-Lauenburského nechal postavit podle návrhu stavitele Abraháma Leuthnera v letech 1673-1679 Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský letohrádek nový. Vnitřní úpravy byly dokončeny v roce 1683. Centrální, samostatně stojící stavba čtvercového půdorysu s altánovým nástavcem, tvořícím druhé patro, je ze všech čtyž stran prolomena vstupy s kamennými portály. Mezi jednotlivými okenními osami probíhá pilastrový řád, v přízemí s pilastry bosovanými, v patře hladkými s toskánskými hlavicemi. Pod korunní římsou probíhá jednoduchý vlys s triglyfy. V plochách nad okny jsou obdélné výplně s diamantovým motivem. Ve středu dispozice je vytvořena ústřední hala, otevřená průhledem do patra, s malbou pokračující iluzivní architektury s alegorickými postavami. V přízemí je hala řešena na půdorysu osmiúhelníku s nikami v podobě grót s kašnami. Nad nimi jsou v patře řešeny balkónky s balustrádou, procházející do jednotlivých místností. Interiér upravoval v roce 1692 Domenico Egidio Rossi. Místnosti klenuty neckovými klenbami se štukovou výzdobou. Letohrádek je majetkem státu a je v něm umístěna Galerie umění.

Nový Ostrov - architektuta socialistického realismu

Sčítání lidu z roku 1930 nám dokládá, že poklidné dění malého města zde trvalo až do počátku II. světové války. Tehdy se počet domů rozrostl na 362 a počet obyvatel vzrostl až na 3. 000.

Po vítězství Rudé armády a odsunu 80 procent původních obyvatel přišlo brzy další vítězství - totiž Komunistické strany ve volbách. Bylo rozhodnuto, že se Ostrov stane spádovým sídlištěm pro potřeby nedalekých Jáchymovských dolů. Sídlištěm nemalým - s kapacitou 20. 000 zaměstnanců. Těžbě uranu v Jáchymově s jeho bezplatným převodem do Sovětského svazu byl podřízen i život Ostrova. Za pouhých osm let se Ostrov rozrostl o 6x více lidí, než čítal po válce a na krátký čas se stává i městem okresním.

Díky vyžadované rychlosti stavebního tempa vyrostlo mnoho staveb v jednotném stylu budovatelského socialismu. Nakolik je tento jistě výjimečný stavební styl socialistických a nakolik jeho kořeny pochází ze Sovětského svazu se pokusíme odpovědět v následujícím dokumentu.

Ve třicátých letech se tento styl dostává i do tehdejšího Sovětského svazu a vývoj architektury ovlivňuje až do poloviny 50 let. V té době nastává zřetelný odklon od moderního pojetí, které stavělo sovětskou tvorbu do čela vývoje avantgardní světové architektury. Tento vývoj měl hlubší kořeny navazující na stavitelství v Rusku, na francouzskou klasicizující architekturu, ale i na starý ruský barok.

Teprve později přichází snaha na tento styl naroubovat ideologizující teorie socialistickém realizmu, který jako takový vlastně nikdy neexistoval. Byl pouze velmi obecným a rozporuplným kritériem tvorby. Historizující tendence se uplatňovaly ve 20. a 30. letech i u nás. po II. Světové válce se projevila snaha o obrodu architektury - renesanci v pravém slova smyslu, ohlédnutí zpět pro prameny inspirace, což v dějinách architektury není nic nelogického. Až na počátku 50. let se stále více počíná uplatňovat vliv sovětského tradicionalismu. Přesto však zůstává očividná snaha o navázání na příslušné národní motivy.

Vznikají celé obytné komplexy i celá města. A však jedinými ucelenými,, čistými,, městy jsou jen Havířov a Ostrov. Právě Ostrov představuje příklad jednoty architektonického výrazu staveb, celkového urbanistického pojetí i exteriéru, včetně využití zeleně. Velkoryse založená a koncepční kompozice je dopracována až do detailů tvořící celek jednotného výrazu.

Kontakt:
Ostrov
Bureš Jan, Bc.
353 801 111
podatelna@ostrov.cz
www.ostrov.cz