Historie:

Město vzniklo kolem roku 1240 za vlády krále Václava I. z předhradí pevného královského hradu stejného jména s románskou rotundou, zřejmě již ze třetí čtvrtiny 12. století, na výrazném ostrohu, sevřeném ohybem řeky Ohře. Hrad nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sem bylo přeneseno ze Sedlce sídlo krajského úřadu a tím i město Loket se povzneslo, protože hrad tvořil později spolu s městem jeden obranný celek. Vždyť i jediná městská brána byla střežena hradními many. Soustava manství, která se vytvořila kolem hradu za Přemysla Otakara II., vytvořila totiž z Loketska zvláštní útvar. Město se upevnilo za Přemyslovy vlády a hospodářsky těžilo z výhodné polohy na obchodní cestě vedoucí z Chebu a Kraslic do Prahy přes Žlutice či Kadaň.

V lucemburské době byl Loket několikrát dočasným sídlem členů královského rodu. Několikrát jej navštívil král Jan Lucemburský, v roce 1319 se sem uchýlila jeho manželka Eliška Přemyslovna s kralevicem Václavem - mladým Karlem IV., který tu byl po dva měsíce podle otcova rozkazu uvězněn. V roce 1337 udělil král Lokti práva jako jiným královským městům. Také dospělý Karel IV. sem jezdil často a využíval i zdejší královskou oboru.

To, že Loket patřil k nejpevnějším místům v Čechách a dokonce i v celé střední Evropě, se ukázalo mj. i v bojích Václava IV. s Ruprechtem Falckým v letech 1406 - 1407. V předhusitské době se Loketští několikrát zúčastnili, spolu s chebskými, trestných výprav proti loupežným rytířům. Město se řídilo chebským právem a samo bylo odvolací stolicí pro Bečov, Kraslice a Ostrov.

V husitské době si udržel v Lokti moc patriciát a tak město zůstalo věrné katolictví i císaři Zikmundovi. Obranu celého Loketska proti husitům řídil purkrabí Loketského hradu Půta z Ilburka. Roku 1434 zastavil král Zikmund loketský hrad, město, hodnost královského purkrabího a téměř loketský kraj svému kancléři Kašparu Šlikovi za finanční výpomoc v husitských válkách. Šlikové pak ovládali většinu Loketska s přestávkami až do roku 1547, ale dlouho byli v odboji s českými králi a po roce 1471 se dokonce pokusili o prodej Loketska Sasům a tím i odcizení české koruně. Soudili se s nimi a dokonce i válčili samotní loketští občané, kteří se nechtěli stát jejich dědičnými poddanými.

Roku 1547 zůstalo město, přestože jeho většina obyvatel byla nekatolická, věrno králi Ferdinandovi a tato se mu vyplatila. Přestože v letech 1551 - 1562 byl Loket ještě zastaven pánům z Plavna, ve druhé polovině 16. století získali loketští občané sami do zástavy za 30 tisíc tolarů loketské purkrabství s celým zbožím a s panstvími Kynšperkem, Hertenberkem a Luby. V roce 1598 přešla zástava plně do rukou města, čímž se stal Loket zase svobodným královským městem a majetníkem velkých panství. Již v roce 1547 získal Loket právo výročního trhu, v roce 1561 mu byl polepšen znak a uděleno právo pečetění červeným voskem, roku 1562 mu byla přenechána část výtěžku z Loketského kraje i klíč k městské bráně.

Pohromou pro město byla třicetiletá válka, po níž nastal pozvolný úpadek Lokte. Souviselo to i s úpadkem Loketského kraje, jehož značná část připadla ve druhé polovině 17. století k Žatecku; v letech 1714 - 1751 dokonce Loketský kraj neexistoval. Roku 1725 zachvátil téměř celé vnitřní město velký požár. Když bylo roku 1751 Loketsko zase obnoveno a rozšířeno, došlo jen k pozastavení stagnace města. Sláva Lokte se již nevrátila a po roce 1795 byl loketský hrad přeměněn dokonce ve věznici. Na konci feudalismu, kdy došlo ke zrušení Loketského kraje, mělo město 279 domů a přes 2300 obyvatel.

Z průmyslových podniků proslavila město nejvíce porcelánka, kterou založili bratři Haidingerové již v roce 1815 a kteří ji řídíli téměř padesát let. Za nich dosáhla porcelánka vrcholu po technické i umělecké stránce v letech 1835 - 1840. Po roce 1918 se stala loketská porcelánka součástí akciové společnosti Epiag. V druhé polovině 19. století zajišťovala obyvatelstvu obživu i továrna na skleněné zboží. Jinak byl růst Lokte pozastaven skutečností, že se moderní průmysl usídlil v jiných okolních městech, jako Kraslicích, Sokolově, Karlových Varech a Chebu. Od roku 1850 bylo však většinou poněmčené město sídlem soudního okresu a v letech 1855 - 1868 a 1913 - 1948 i okresu politického, takže se rozrostlo a v roce 1930 mělo 429 domů a čtyři tisíce obyvatel.

Historické názvy (latinské a německé):
Cubitus, Locket, Loketh, Elenbogen, Ellnpogen, Elnbogen, Ellepogen, Elembogen, Ellembogen, Stein Ellbogen, Elbogen.


Základní informace:
Oficiální název: Město Loket
Počet obyvatel: 3217
Adresa úřadu: T.G.Masaryka 1/69, 357 33 Loket
Telefon: 352 684 001
Fax: 352 684208
E-mail: mesto@loket.cz
URL: www.loket.cz

Turistické informace:

IC Goethe Tour Loket
T.G. Masaryka 12
Tel: 352 684 123
Fax: 353 225 959
www.loket.cz
e-mail: infoloket@volny.cz

Hrad Loket, tel. 352 684104
Česká pošta Loket, tel. 352 684 061
Odtahová služba, tel. 352 684 276
ČSD Loket, tel. 352 684 009
Autoopravna, tel. 352 684 406
ČSD Sokolov, tel. 352 21042
Home Care, tel. 352 684477
ČSAD Sokolov, tel. 352 622401
ČSAD K. Vary, tel. 353 223 662
TAXI, tel. 604366 850, 352 698 463


Tradiční akce

Loketské kulturní léto přírodní amfiteátr
- květen až říjen
- koncerty a představení

Rock-festival Loket
- červen
- přírodní amfiteátr
- přehlídka rockových kapel

Tour de Loket
- červenec
- nejpomalejší etapový cyklistický "závod" na světě

Loketské operní léto přírodní
- červenec až srpen
- amfiteátr

Letní hradní slavnosti
- srpen
- hrad Loket
- středověké slavnosti na hradě

Živý loketský orloj Kolowratská skála
- srpen
- recesní představení loketských ochotníků

Varhanní slavnosti
- září
- v kostele sv. Václava

Mistrovství světa v motokrosu
- září
- motokrosový areál

Loketské kostky
- září
- městský cyklistický závod

Vánoční trhy na hradě hrad Loket
- prosinec

Vánoční koncert
- prosinec
- hrad Loket
- tradiční koncert Roháčů


Služby:
Hotely
Bílý kůň++,+ T.G.Masaryka 108,109 tel. 352 685 002, bilykun@volny.cz
Florian +++, T.G.Masaryka 135, tel. 352 685 109, infoloket@volny.cz
Goethe +++, T.G.Masaryka 22, tel. 352 684 184, 352 684 136

Penziony
Daniela, T. G. Masaryka 112, tel. 352 684 334, daniela.s@volny.cz , www.volny.cz/daniela.s
Dvořák, Sokolovská 536, tel. 352 684 479
Hála, T. G. Masaryka 115, tel. 352 684 440
Martínková, Sokolovská 511, tel. 352 684 309
Pikora, Kostelní 72, tel. 352 684 918, tom96@volny.cz, www.penzion72loket.cz
Volfová, T. G. Masaryka 27, tel. 352 684 033
Vostrá, Nádražní 165, tel. 352 684 005
U Frídy, Zámecká 20, tel. 352 684 058
Úličný, Řeznická 118, tel. 602 157 151
Vitera, Řeznická 120, tel. 352 684 383
Leichtová, Kostelní 15, tel. 602 188 505
Moravcová, ČSA 508, tel. 352 684 074
Zmudová, ČSA 453, tel. 352 684 195
Růžičková, Zámecká 19, tel. 352 684 103, 602 127 543, pension_ulrika@quick.cz, web.quick.cz/pension_ulrika

Rezidence
Napoleon, T.G. Masaryka 86, tel. +49 6419 709 070
Dům Diana, Sklenářská 7, tel. 0049 6419 709 070

Další ubytování
Ubytovna, Gastro Sportovní 534, tel.777 167 779 (od 1.7.2005)
Chatová osada, u Koupaliště Vyhlídce 421, (odstranit tento text) tel.352 684 070
Vodácký kemp, tel. 777 167 779

Zajímavosti:

Celé město je vyhlášeno památkovou rezervací pro mimořádně zachovalý urbanistický historický celek v jedinečném krajinném rámci. Podhradní sídliště bylo nejpozději kolem r. 1240 proměněno v opevněné královské město. Barokní městské domy z 18.stol.byly postaveny na místě požárem zničených domů a mají některé dochované gotické sklepy, nebo renesanční přízemní část.

Radnice
Monumentální budova radnice na jižním náměstí je vystavěna v raně barokním slohu podle plánů Abrahama Leuthnera. Stavba, započatá v roce 1682, byla úlně dokončena o čtrnáct let později. Dvoupatrová hlavní budova má ve štítu věž, ve které je osazen kamenný městský znak. Její součástí jsou i další hodnotné architektonické prvky, zejména raně barokní klenby.V radnici, jejíž náročná rekonstrukce byla dokončena v roce 1989, je umístěn městský úřad a základní umělecká škola. V přízemní galerii se konají pravidelné výstavy výtvarného umění a je zde také stálá expozice karlovarských lázeňských pohárků.

Do přízemí raně barokní loketské radnice byla v srpnu 2008 přestěhována. Městská knihovna a také Expozice umělecké knižní vazby, která byla svěřena do její správy. Expozice navazuje na původní Muzeum knižní vazby, u jehož zrodu stáli známí knihaři manželé Jan a Jarmila Sobotovi. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout unikátní výstavu knižních vazeb od současných českých i světových knihařů s ukázkami nových i restaurovaných historických knižních vazeb, včetně funkční knihařské dílny z přelomu 19. a 20. století. Stálá expozice je několikrát do roka nahrazena dočasnou výstavou vztahující se ke knižní vazbě, knihám či ilustracím.

Přehled výstav viz www.mkloket.cz. Vstup zdarma. Městská knihovna v Lokti -- Expozice umělecké knižní vazby (budova radnice na náměstí), T. G. Masaryka 1, Loket, tel. 352 684 229
e-mail: kniznivazba@mkloket.cz, www.mkloket.cz Otevírací doba: Po: 10 - 18, Út-Čt: 12-18, Pá: zavřeno, So-Ne: 10-12, 13-17/

Kaple sv. Anny
Na místě před bývalým jediným vstupem do města byla v roce 1744 postavena malá kaple zasvěcená sv. Anně jako výraz díků za to, že o pouti dne 26. 7. 1742 nepřátelská francouzská vojska ve válce o dědictví rakouské ušetřila město a nevydrancovala jej. Šťastný konec obléhání byl připisován přímluvě svaté Anny. V minulosti byla tato barokní kaple vyzdobena běžnými plastikami, jejichž část je dnes umístěna v okresním muzeu.

Sloup nejsvětější trojice
Uprostřed náměstí byl roku 1719 postaven trojičný sloup snad podle návrhu Jana Karla Stülpa. V půdorysu je rozveden motiv trojúhelníku jako symbol trojjedinosti. Na vrcholu je figurální skupina Nejsvětější Trojice, níže jsou plastiky archandělů, pod nimi je městský znak a sochy světců: sv. Václav, sv. Šebestián, sv. Jan Křtitel, sv. Jan Nepomucký, sv. Florián a panna Marie. Rok vzniku stavby lze přečíst v chronogramu, který je obsažen v textech modliteb a vzývání na čelních plochách horní části trojbokého pylonu.

Mariánská kaple
Kaple, která pochází z I. poloviny 18. století, je cennou barokní stavbou. V odborné literatuře se uvádí, že byla významnou zastávkou při procesích, která směřovala k poutnímu kostelu Nanebevzetí

Marie v Chlumu sv. Máří. Tato poutní cesta prý měla v minulosti velký význam v celém našem regionu. Před nedávnou prošla kaple rekonstrukcí.

Přírodní divadlo
U zrodu přírodního divadla byl kulturní pracovník pan František Kamil Neubert, který spolupracoval s loketským ochotnickým divadelním souborem Havlíček. Záštitu nad celou akcí převzal Místní národní výbor Loket. Za účasti velkého množství obyvatel města byl na jaře 1949 vybudován amfiteátr, který byl slavnostně otevřen 2. července 1949 a to uvedením Dvořákovy Rusalky v provedení souboru Národního divadla Praha.

Osobnosti

J. W. Goethe a Loket
V oblasti západočeských lázní básník pobýval často a rád, a proto naše město nemohl nenavštívit. Třikrát projel městem bez zastávky a desetkrát zde pobyl několik hodin. Data návštěv jsou přesně zaznamenána v denících, kde jsou uvedeny i jiné poznámky a postřehy - například vyprávění hostinské u Bílého koně o tom, jak po bitvě u Jeny táhla Loktem pruská vojska, jinde je zaznamenána koupě římských mincí od jakéhosi sedláka, častí jsou zmínky o porcelánu, Svatošských skalách i o loketském meteoritu. 28. srpen 1823, den Mistrových čtyřiasedmdesátých narozenin, byl jím samým označen jako jeden z nejšťastnějších jeho života. Ve společnosti paní von Levetzow a jejích tří dcer se Goethe vydal již v sedm hodin ráno z Karlových Varů do Lokte, kam dorazili o deváté. Na dopolední procházce společně obdivovali krásy Lokte, prohlédli si hrad. Následoval slavnostní oběd na švarcenberské verandě,poté navštívili radnici a porcelánku. Po večeři se společně vrátili do Karlových Var, kde na básníka a jeho společnost čekali jeho ctitelé a obdivovatelé, kteří mu uspořádali nekonečné ovace. Jedna ze tří dcer paní von Levetzow, tehdy devatenáctiletá Ulrika, zaujala Mistra už o dva roky dříve. Při dalších setkáních básníkův obdiv neustával - naopak. Dokonce požádal prostřednictvím velkovévody Karla Augusta o její ruku, avšak ke sňatku nedošlo. Své pocity zklamání a smutku vyjářil Goethe ve slavné ELEGII Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ. Goethův pobyt u nás v roce 1823 byl ale poslední - již nikdy se do Čech nevrátil a také Ulriku, která se neprovdána - dožila věku devadesáti tří let, už víckrát nespatřil.

Václav I. - český král, r.1234
Theodor Körner - básník 19.stol. (Loket navštívil 2x)
Vincenc Morstadt - umělecky zobrazoval město v 1. polovině 19.stol., kreslíř, grafik

Galerie v radnici - Muzeum knižní vazby:
Nám.T.G.Masaryka 1, 357 33 Loket tel.:352 684 350

Technické zajímavosti

Dědičná štola sv. Anny. Západně od ústí štoly jsou pozůstatky po sazové peci. ( z r. 1772)
Porcelánka s kalcinační pecí .Porcelánka založena r. 1815.V její blízkosti stojí jedna z nejstarších kalcinačních pecí na pálení křemene na našem území. Byla postavena r. 1912, dochovala se po úpravách z 20.let 20.století.

Loket - Krásný Jez :železnice
Postavena v letech 1895-1901 v velice členitém terénu s šesti mosty, čtyřmi tunely a viaduktem. Provoz ukončen v r. 1997.


Kontakt:
Loket
Kolařík Jan
603 278 374
352 684 053
mesto@loket.cz, info@loket.cz
www.mestoloket.cz
Novinky

5. 3. 2012

OZNÁMENÍ O ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ

ke stažení ZDE

Více informaci ZDE.

 


4. 2. 2012

Rozpočet SKHZ na rok 2012.

ke stažení ZDE.

Více informací ZDE.

 


 

5. 12. 2011

Valná hromada SKHZ a konferenci v rámci projektu 2.1 "Budování kapacity pro místní rozvoj SKHZ" 

16. 12. 2011 od 9.00 hod. v Paláci princů v Ostrově

Více informací ZDE.

 


 

8. 9. 2011

Otázky a odpovědi k projektu 

"Budování kapacity pro místní rozvoj v regionu Krušné hory - západ"

ke stažení ZDE.

 


 

8. 9. 2011

Oznámení

byl prodloužen termín podání nabídek k výběrovému řízení k projektu

"Budování kapacity pro místní rozvoj v regionu Krušné hory - západ"

Více zde

 


 

17. 8. 2011

Zadávací podmínky projektu

„Budování kapacity pro místní rozvoj v regionu Krušné hory - západ“


 

další novinky ZDE

Kontakty

mobil: 602 117 067
tel./fax: 353 821 296
e-mail: krusnehory@volny.cz

adresa:
Sdružení Krušné hory - západ
Klínovecká 1407
363 01 Ostrov 

www.skhz.cz

Partneři sdružení

Mariánskolázeňsko, d. s. o.
Krajská knihovna Karlovy Vary
Český západ - o. s.
Region Karlovarský venkov
Pedagogické a vzdělávací centrum, o. p. s.
město Weiden
město Breitenbrunn
město Aue-Schwarzenberg
Sdružení Sedlčansko
Euregio Egrensis
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.