Sdružení Krušné hory – západ tvoří město Ostrov spolu s dalšími 18 obcemi v okrese Karlovy Vary a městem Loket, který leží v okrese Sokolov.

Nachází se v severozápadní části Karlovarského kraje Reliéf mikroregionu postupně přechází z jižního rovinatějšího terénu  do podhůří Krušných hor až k nejvyššímu vrcholu Krušných hor  Klínovci 1244 m n.m.
Sdružení Krušné hory – západ leží v severozápadní  části Krušných hor, jeho výhodnou polohu navíc umocňuje dobrá dostupnost z karlovarské aglomerace i dalších oblastí koncentrace obyvatelstva, především  z blízkého Saska, ze Sokolovska, Chomutovska.
Mikroregion má částečně totožné území se Sdružením Bystřice, Sdružení centrální Krušnohoří, na západní straně s Mikroregionem Sokolov – východ, kde jsou členy zároveň i obce – členové Sdružení KH – Z.
V Karlovarském kraji je v současné době zhruba 10 obcí ze 132, které nejsou členy žádného sdružení. K 31. 12. 2007 bylo na území Karlovarského kraje celkem 27 Sdružení založené za různými účely (přeshraniční spolupráce, úprava lyžařských stop, plynofikace obcí apod.). 

Na vzhledu současné krajiny mikroregionu Krušné hory – západ měla výrazný podíl zejména důlní činnost. Důlní činnost měla díky nalezištím  stříbra, cínu a později uranu v Jáchymově nepříznivý vliv pro svůj rozvoj, a tak se po staletí podílela na přetváření a modelaci zdejší krajiny. 

Mikroregion je především horská oblast, která se nevyznačuje silnou zemědělskou činností , neboť to ani nebyl v minulosti hlavní krajinotvorný prvek, kterým je dostatek lesních porostů, jejichž rozmístění je dnes víceméně podmíněno potenciálním zemědělským využitím půdy.   I přesto, že zaujímá lesní půda o polovinu větší podíl než zemědělská půda vyšší podíl na Karlovarsku, tj. 9,7 % z celkové výměry regionu, je hluboko pod krajskými (34,4 %)  i národními (33,5 %) hodnotami. Více jak pětiprocentní podíl z  půdního fondu mají v mikroregionu už pouze ostatní plochy (9,2 %) a louky a trvalý travní porost (6 %).   

Sídelní struktura Sdružení Krušné hory - západ je charakteristická vyšším podílem obcí do 500 obyvatel, které tvoří téměř 60 % z celkového počtu obcí. Více jak 10 000 obyvatel má pouze město Ostrov , které pro obyvatele okolních obcí zajišťuje základní standard občanské vybavenosti a stalo se spádovým centrem celého regionu. Jde o přirozený spád, který je výsledkem historického vývoje osídlení a komunikačních vazeb.
Na druhou stranu je na celém území mikroregionu cítit významná a silná spádovost a obslužnost největšího města okresu – Karlovy Vary, které je hlavním centrem dojížďky místních obyvatel a váže na sebe značně silnou míru vyjížďky (za prací, kulturou, vyšší občanskou vybaveností, do škol, atd.). Významným centrem dojíždění obyvatel regionu za prací je i město Sokolov – Sokolovská uhelná, a.s., Chemické závody Sokolov a další významné podniky.

Největší obec mikroregionu je město Ostrov, jež činí 46,77 %. Ve Sdružení je dalších 7 obcí, mající statut města.

Z hlediska územního členění patří Sdružení KH - Z ke Karlovarskému kraji (leží v jeho severovýchodní části) a nachází se na sever od bývalého okresního města Karlovy Vary. 

Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Ke konci roku 2007 měl region Sdružení Krušné hory – západ 39 634 obyvatel, což tvořilo 5,1 % z celkového počtu obyvatel okresu Karlovy Vary. Největší počet obyvatel v mikroregionu žilo ve městě Ostrov (42 %) a v obci Nová Role (23 %), nejméně v obcích Boží Dar (3 %) a   Smolné Pece (2 %).Hustota obyvatel Mikroregionu je pod okresním i republikovým průměrem, srovnatelná s hustotou obyvatelstva Karlovarského kraje. 

Karlovarský kraj patří k těm krajům, kde se věková struktura obyvatelstva v posledních letech rapidně zhoršila, což je zřejmé z porovnání indexu stáří (poměr počtu osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 0 - 14 let) z let 1991 a 2001. Zatímco v roce 1991 měl index stáří hodnotu 104,9 a rozdíl mezi obyvatelstvem v poproduktivním a předproduktivním věku činil pouze 57, do roku 2001 narostl na hodnotu 137,1 a rozdíl činil již 299 osob. K nejstarším obcím mikroregionu patří 9 obcí s indexem stáří hodnoty nad 100, naopak 10 obcí nedosáhl hranice indexu stáří ještě  hranice 100, věkový průměr obyvatel regionu Sdružení je index stáří pod hodnotou  100 (99,5).  V devadesátých letech i v následujícím období se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva regionu spojené s procesem odkládání rození dětí a s celkovým poklesem počtu a podílu dětí. Převaha 60-ti letých a starších nad mladými lidmi do 15 let věku charakterizuje populaci jako populaci regresivního typu. Z tabulky je patrný nárůst počtu obyvatel v produktivním věku (o 13 %) na 3 594 obyvatel v r. 2001 (65-ti % podíl z celkového počtu obyvatel), kdežto počet obyvatel v poproduktivním i předproduktivním věku se snížil – v prvním případě o 9 % (v roce 2001 činil 1 104  obyvatel, tj. 20 %), v případě druhém dramaticky o více jak 30 % (805 obyvatel, tj. 15 %). Do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů v důsledku přechodu střední generace do generace seniorské.

Ve všech obcích Mikroregionu mají převahu ženy (z celkového počtu obyvatel regionu tvoří 51 %), což je způsobeno zejména vlivem mužské nadúmrtnosti ve vyšších ročnících. Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu je cca o 1 % vyšší než v okrese Karlovy Vary, kraji i ČR. Pouze v obci Loket je index stáří  50,7, což je nejnižší v regionu Sdružení KH-Z,  nejvyšší index stáří  169,2, má obec Smolné Pece. 

Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Srovnání parametrů vzdělanosti obyvatelstva Mikroregionu s průměrnými hodnotami příslušných ukazatelů za okres Karlovy Vary  sice naznačuje jisté zaostávání mikroregionu, na druhou stranu Karlovarský kraj se řadí mezi kraj s nejnižšími vzdělanosti a tomu odpovídá, že jsou zde i nejnižší výdělky v ČR. Podle údajů sčítání lidu v roce 1991 a 2001 dochází k nárůstu v podílu středoškoláků s maturitou, vysokoškoláků i studentů vyššího odborného a nástavbového studia. Nejpříznivější vzdělanostní struktura je u města Ostrov (35,1 % podíl středoškoláku s maturitou a výše), což je dáno i vysokým počtem obyvatel a obce (34 %), naopak méně příznivá je u ostatních obcí, ale přesto údaje Jáchymova, kde je nejvyšší počet obyvatel bez vzdělání, je alarmující.  

Základní demografické trendy potvrzují celostátní nepříznivý vývoj. Prudká změna podmínek po roce 1989, související s novou společenskou situací a změnou životního stylu mladých obyvatel, má za následek trvale se snižující počet obyvatel přirozenou měrou. Tento nepříznivý populační vývoj, jenž se nepodařilo pozastavit ani vstupem silných ročníků narozených v sedmdesátých letech do věku vysoké plodnosti, je v posledních pěti letech vyrovnáván kladnými hodnotami migračního salda, což může ovšem v budoucnu vést k problémům s územní identitou či integrací přistěhovalého obyvatelstva. Mezi hlavní důvody přistěhování lze považovat příznivou geografickou polohu regionu v zázemí (suburbanizovaná zóna) Karlovarského kraje spojené s lázeňstvím, jako potencionálním faktorem zaměstnanosti. 

Z popisu stavu se očekává, že i nadále bude docházet k úbytku obyvatel přirozenou měrou, nárůstu průměrné délky života a celkovému demografického stárnutí populace. Prognóza pro předproduktivní věk má mírně klesající tendenci, resp. je téměř stagnující, zatímco lidí v produktivním věku bude ubývat (v důsledku přechodu silnějších poválečných ročníků do důchodového věku) za současného nárůstu osob v poproduktivním věku.